Rozhovor s Martinem Čerňanským o portálu Lidová architektura Čech, Moravy a Slezska

03.04.2013

Lidová architektura nabývá v různých regionech mnoha zajímavých a rozličných podob. O její zmapování a přiblížení nejširší veřejnosti se na svém portálu Lidová architektura snaží Martin Čerňanský, kterému jsme položili několik otázek. 

Portál je velmi podrobně členěn. Popíšete nám jeho základní strukturu?

Členěn je do čtyř tematických okruhů vyznačujících se vzájemným prolínáním a přesahy zpracovávaných kapitol. Úvodní a nejstarší část je věnována historickému vývoji vesnických sídel a lidových staveb, přičemž zahrnuje rovněž stavební konstrukce vytvořené za použití místního materiálu. Druhá část popisuje hlavní regiony lidové architektury a kromě domových typů včetně dobových forem zahrnuje další regionální stavby, které odrážejí specifické formy obživy a hospodaření závislého na místních přírodních podmínkách. Ve třetí části je pozornost věnována ochraně památek ilustrované na seznamu památkových rezervací, zón i jednotlivých památek lidového stavitelství. Uveden je rovněž přehled našich muzeí v přírodě, pro které se vžil ne zcela správně užívaný název skanzeny. Čtvrtá část se věnuje opravám lidových staveb a rovněž územnímu rozvoji venkova, s čímž ostatně úzce souvisí i problematika nových staveb na vesnici. Později přidaný pátý okruh soustředí společná témata, jmenovitě rejstřík místních jmen, fotogalerii a encyklopedii lidové architektury, jejímiž autory jsou Václav Frolec a Josef Vařeka.

Kdy byl portál spuštěn a jak dlouho trval jeho vývoj?

Myšlenka založení portálu spadá do závěru roku2000 ajiž počátkem roku následujícího je spuštěn ve zkušebním provozu. Dobou spuštění se tedy zařadil mezi nejstarší internetové stránky věnující se památkám naší republiky a k prvním v daném profesním zaměření vůbec. Vývoj portálu trvá nepřetržitě po více jak desetiletí, přestože základní struktura ustanovená v prvních měsících provozu do uvedených okruhů v podstatě přetrvala. V současné době došlo k zásadním úpravám stránek do nové vizuální podoby a následující pozornost již bude soustředěna na zveřejnění doposud prázdných kapitol.

S kým na portálu spolupracujete? Podílí se na Vašem projektu i samotní čtenáři?

Z hlediska grafického návrhu a technického zpracování je portál autorským dílem, avšak z hlediska odborného obsahu je možno hovořit o autorském kolektivu. V této souvislosti je nutno zmínit na základě souhlasu publikované práce pánů profesorů Svatopluka Voděry a Jiřího Škabrady. Na jejich mimořádném životním díle byla ostatně založena i prvotní náplň portálu, dobou zpracování korespondující s mým studiem na ČVUT v Praze právě pod jejich vedením nebo oponentním posudkem. Později přirozeně přibývají vlastní texty opírající se o srovnávací studium historických pramenů starší i současné literatury a zároveň rozšiřované o praktické poznatky získané dlouholetým působením v odborné organizaci státní památkové péče.

S ohledem na studentský počátek projektu a budování svépomocí s minimem prostředků i vybavení nebyli čtenáři do úvodní části nijak zapojeni. Řadou zasílaných dotazů však nepřímo usměrňovali obsahovou náplň a svými kladnými ohlasy podpořili smysluplnost portálu i jeho setrvání navzdory ekonomicky a časově náročnému provozu. V současné době jsou k projektu přidruženy sociální sítě, umožňující čtenářům sdílení dotazů a výměnu názorů či zkušeností včetně souvisejících dokumentačních materiálů. Vlastní publikování textů čtenářů, v několika případech již rovněž obdržených, je samozřejmě možné.

Jak se Vám podařilo nashromáždit tak úctyhodné množství fotografií staveb lidové architektury z celé České republiky. Jakým dalším aktivitám v oboru se věnujete?

Publikované fotografie zahrnují období více jak patnácti let a pocházejí z nejrůznějších zdrojů. Nejpočetněji jsou přitom zastoupeny snímky pořízené v průběhu studia, volnočasových aktivit a v neposlední řadě díky mému profesnímu působení v generálním ředitelství Národního památkového ústavu, který je příspěvkovou organizací zřizovanou Ministerstvem kultury. Z ostatních aktivit náleží mezi významnou součást mého odborného působení správa nového internetového portálu Mezinárodního vědeckého komitétu pro lidovou architekturu (ICOMOS CIAV) včetně vypracování materiálů o činnosti této nevládní organizace pro zahraniční výstavy. Z další spolupráce je důležité jmenovat Český rozhlas, Nadaci Občanského fóra nebo společnost Foibos pořádající Rok lidové architektury u příležitosti 200. výročí narození proslulého zednického mistra a významného stavitele jihočeského lidového baroka Jakuba Bursy.

Více informací naleznete přímo na portálu LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČECH, MORAVY A SLEZSKA.

Autor: Zbyněk Konvička

 

 

(c) Foibos Books s.r.o.