Vernisáž „Selské brány na Mladoboleslavsku“ v Trmalově vile

Ve čtvrtek 5. 9. 2013 v 16.00 hod. proběhla ve výstavních prostorách Trmalovy vily – Kotěrova centra (Vilová 11, Praha 10) vernisáž reprízované výstavy „Selské brány na Mladoboleslavsku“.

Podrobnosti (aktuální otevírací doba, vstupné):
výstava bude otevřena do 29. 9. 2013
út-pá 10–18 hod., so a ne po telefonické domluvě
vstupné 40,- / 20,-

Autorkou výstavy, kterou bylo možné až doposud shlédnout v Muzeu Lidových staveb v Kouřimi, je Mgr. Jana Berková, vedoucí oddělení specialistů Národního památkového ústavu – územního odborného pracoviště středních Čech (dále jen NPÚ ÚOP středních Čech) a odbornice na lidovou architekturu. Uvedená výstava, která bude veřejnosti přístupná v průběhu celého měsíce září, je jednou z řady aktivit, jíž se NPÚ zapojuje do celoročního programu akcí spojených s vyhlášením roku 2013 jako Roku lidové architektury Čech, Moravy a Slezska.

Výstava Selské brány na Mladoboleslavsku je sice z tematického i geografického hlediska poměrně úzce vymezena, ale zaměřuje se na jev, který výrazně překračuje hranice regionu a který je možné postavit na roveň staveb známých mistrů jihočeského tzv. selského baroka. Památky lidového stavitelství, jmenovitě zděné selské brány, jsou sice na území středních Čech zastoupeny v poměrně hojném počtu, ale mezi nimi svým významem vyniká soubor bran nacházející se na pomezí Kokořínska a Mladoboleslavska - přesněji na území mezi městy Mšeno a Bělá pod Bezdězem.

Vznik těchto památek je možné položit do poměrně krátkého časového úseku vymezeného 20. a40. léty 18. stol. Uvedené období patřilo ve vývoji lidové architektury k přelomovým. Počínaje první polovinou 19. stol. se totiž v závislosti na úrodnosti a hospodářském rozvinutí konkrétního kraje začínaly v lidovém stavitelství v širším měřítku prosazovat zděné stavby, které se až doposud ve vesnické zástavbě vyskytovaly spíše výjimečně. V některých oblastech byla tradice roubených staveb natolik silná, že se zde zděné konstrukce prosazovaly nejprve v podobě doplňkových staveb – např. právě bran statků. Stavba zděné brány byla pro majitele selské usedlosti otázkou reprezentace. Vzhledem k jejich větší finanční náročnosti se zděné brány začaly budovat nejprve při velkých statcích. Teprve v průběhu dalších let došlo s rozvojem nových zemědělských postupů
a zaváděním pěstování ekonomicky výnosnějších plodin ke stavbě zděných bran i u menších usedlostí.

Podoba selských bran na Mladoboleslavsku je odrazem představ někdejší vesnické společnosti o vkusném
a reprezentativním ztvárnění průčelí statku. Jejich vzhled ovlivnil především příklad místních barokních
a klasicistních staveb a svérázné užívání a přetváření slohových prvků a vlivů. Podněty byly nalézány nejenom v oblasti světské architektury, ale zdrojem inspirace se staly i stavby sakrální. Svojí členitou siluetou se brány selských usedlostí podílí na dotvoření malebného vzhledu celé řady návsí. K charakteristickým znakům selských bran ve sledované lokalitě patří především štítové nástavce, bohatá štuková výzdoba a živá barevnost. Jejich plastická výzdoba v sobě slučuje motivy čistě lidové s prvky převzatými ze slohové architektury. Výstava Selské brány na Mladoboleslavsku se zabývá nejenom formální podobou těchto staveb, ale všímá si např. symbolického významu užitých dekoračních prvků. Pozornost autorky výstavy, Mgr. Jany Berkové, se v první řadě obrátila
k památkám, nacházejícím se na území Borče a Vrátna, nicméně zastoupeny jsou zde některými příklady
i následující obce: Víska, Skalsko, Choroušky a Sedlec na Mělnicku.

 

(c) Foibos Books s.r.o.