Na Vlachovobřezsku a Volyňsku byl v 19. století nejznámějším, nejoriginálnějším a nejsvéráznějším tvůrcem zděné lidové architektury zednický mistr, stavitel a nesporně také lidový umělec Jakub Bursa (1813–1884).

Byl jedním z prvních zedníků, kteří začali průčelí vesnických usedlostí zdobit do plochy rozvinutým štukovým dekorem. 

Charakteristická pro jeho tvorbu byla výrazná poloreliéfní kolorovaná výzdoba štítů a bran, hojně využíval plošně rozvinutých ornamentů, nápisů a rostlinných i figurálních motivů kompozičně propojených s architektonickými články jako pilastry, lizény, římsy, voluty apod. Prakticky na žádném z Bursových štítů nesměl chybět jím oblíbený stylizovaný smrček se šiškami – symbol dokončení stavby pro zedníky i tesaře (tzv. glajcha). Příznačné, velmi osobité a zcela ojedinělé bylo pro Jakuba Bursu využití reliéfních nápisů na fasádě coby součástí jejich výtvarné kompozice.

Čtyřicátá léta jsou pokládána za umělecký vrchol jeho tvorby – vyznačují se potřebou svobodně a bez omezení tvořit, reliéfy získávají Bursův osobitý rukopis, dekorativnost a obraznost.  

Pracoval zejména v obcích Jiřetice, Libotyně (obě VPZ), Buk, Bušanovice, Dolní Nakvasovice, Dvory, Předslavice, Radhostice, Tvrzice, Vlachovo Březí.

Dílo, které Jakub Bursa zanechal, v nás i po 200 letech od jeho narození budí respekt a obdiv. Je nyní na nás, abychom o něj náležitě pečovali a zanechali jej tak i budoucím generacím. /OJ, PB