Lidové stavby

Lidové stavby jižních Čech

lidove-stavby-jc-kraje-nahled-4_2.jpg
Lidové stavby

Lidová vesnická architektura spoluvytvářela obraz venkovského prostoru jižních Čech.  Nejstarší sídla zde vznikala již od pravěku v zemědělsky příznivějších polohách zejména podél toků velkých řek. Soustavnější osidlování nastává postupně od 11. století díky kolonizační činnosti klášterů a později ve 12. až 14. století i na dalších územích v souvislosti s tzv. velkou kolonizací. 

Strakonicko a Volyňsko

lidove-stavby-jc-kraje-nahled-4_3.jpg
Lidové stavby

 Pro zdejší členitou hornatou krajinu šumavského podhůří jsou typická drobnější kompaktní vesnická sídla s nevelkou návsí, malebně rozmístěná po úbočích i v údolích. Charakter původní vesnické architektury tohoto přírodně i kulturně nijak přesně vyhraněného regionu není zcela jednotný. 

Vlachovobřezsko – kraj Jakuba Bursy

lidove-stavby-jc-kraje-nahled-4_4.jpg
Lidové stavbyJakub Bursa

Na Vlachovobřezsku a Volyňsku byl v 19. století nejznámějším, nejoriginálnějším a nejsvéráznějším tvůrcem zděné lidové architektury zednický mistr, stavitel a nesporně také lidový umělec Jakub Bursa (1813–1884).

Byl jedním z prvních zedníků, kteří začali průčelí vesnických usedlostí zdobit do plochy rozvinutým štukovým dekorem. 

Písecko

lidove-stavby-jc-kraje-nahled-4_5.jpg
Lidové stavby

Severní a severozápadní části jihočeského regionu lze pomyslně rozdělit na dva geograficky i stavebně poněkud odlišné celky – zatímco převážně rovinaté a úrodné území na jih od Písku navazuje na širší okruh typické vesnické zděné jihočeské architektury, má krajina směrem na sever, kterou protínají říční koryta Vltavy a Otavy, podstatně členitější reliéf přecházející do Středočeské vrchoviny. 

Soběslavsko-veselská blata

lidove-stavby-jc-kraje-nahled-4_6.jpg
Lidové stavby

Zádumčivě podmanivá je krajina na Blatech a půvabná je i jejich vesnická architektura, pro niž se vžil ne zcela přesný název „selské nebo lidové baroko“.

Soběslavsko-veselská blata jsou rovinatou krajinou rozprostírající se přibližně mezi městy Soběslav, Veselí nad Lužnicí, Týn nad Vltavou a Bechyně. Tento specifický národopisný region získal své pojmenování podle rozsáhlých močálů a rašelinišť, zvaných blata nebo třasoviska. 

Hlubocko-zbudovská blata

lidove-stavby-jc-kraje-nahled-4_7.jpg
Lidové stavby

Krajina Hlubockých a Zbudovských blat zaujímá níže položené pánevní oblasti, přirozeně vlhké a kultivované rybniční soustavou. Z hlediska zeměpisného odpovídá zhruba prostoru mezi obcí Zbudov a Hlubokou nad Vltavou. Jádra vesnic se vyznačují prostornými návesními půdorysy mnohoúhelníkového či okrouhlého tvaru. Náves je vymezena usedlostmi orientovanými do návsi štítově orientovaným domem s vjezdovou branou, vedoucí do prostoru dvora uzavíraného objekty hospodářské funkce. 

Šumava a Pošumaví

lidove-stavby-jc-kraje-nahled-4_10.jpg
Lidové stavby

Krajinu Šumavy a vyšších poloh Šumavského podhůří tvoří převážně lesy a četné slatě. Z důvodu drsnějších podmínek byla oblast osídlena až v období novověku, kromě lokalit při významných stezkách a kolem králováckých rycht. Půdorysy vesnic založených již ve středověku se vyznačují nepravidelným uspořádáním, přičemž v důsledku terénu zůstávají často nepravidelné i mladší osady s výjimkou některých dřevařských osad. 

Volarsko (Alpský dům)

lidove-stavby-jc-kraje-nahled-4_11.jpg
Lidové stavby

Krajina s městečkem Volary náleží k oblasti Šumavy, ve které došlo v důsledku rozdílného osídlovacího procesu k rozvoji u nás netypických stavebních forem. Nejstarší historie osídlení je spjata s trasou důležité obchodní cesty, později zvané Zlatá stezka. 

Českokrumlovsko a Kaplicko („vierkanthof“)

lidove-stavby-jc-kraje-nahled-4_12.jpg
Lidové stavby

Rozsáhlé území Českokrumlovska a Kaplicka v širokém pásu podél hranic s Rakouskem, pokračující pak na Jindřichohradecku a Slavonicku, bylo od středověku kolonizováno německy mluvícím obyvatelstvem převážně ze sousedních oblastí Horních a Dolních Rakous a bavorského Pasovska. 

Doudlebsko s Kouty

lidove-stavby-jc-kraje-nahled-4_13-new.jpg
Lidové stavby

Krajina Doudlebska zaujímá poměrně rozsáhlý prostor, který může být orientačně vymezen městy České Budějovice a Český Krumlov až po Novohradské hory. Z hlediska terénu je střední část mírně zvlněná až rovinatá, výrazně ovšem členěna údolími řek Vltavy, Malše i Stropnice. Vyskytují se zde vesnice vrcholně středověkého původu charakterizované prostornými návsemi s řadou usedlostí i menší sídla, čítající jen několik velkých usedlostí. 

Severní Táborsko a Milevsko

lidove-stavby-jc-kraje-nahled-4_15.jpg
Lidové stavby

Severní okraj Jihočeského kraje se svými přírodními podmínkami i charakterem vesnické zástavby výrazně odlišuje od jižněji položených oblastí s nižší nadmořskou výškou. Je to území náležející do horopisného celku Středočeské vrchoviny, která svými výběžky zasahuje hluboko do jihočeského regionu, kde pozvolna přechází do úrodných rovin Táborska a Písecka. 

(c) Foibos Books s.r.o.